Obchodní tajemstvíObchodní tajemství

Medical Tribune 31/2008

vydáno: 24.11.2008 ; stránka: B2 ; autor: JUDr. David Karabec

Obchodní tajemství

JUDr. David Karabec, advokát: Nikdo nepochybuje o tom, že odcizení peněz na pracovišti nebo odcizení počítače zaměstnavateli je krádeží a každý ví, že jde zpravidla o trestně postižitelné jednání. Mnohem méně však bývá takto vnímáno např. "vypůjčení" softwaru podniku, laboratorních výzkumů, technických výkresů, databází zákazníků či ekonomických ukazatelů pro svoje vlastní podnikání, nebo pro potřeby třetích osob. Tyto zkušenosti se nevyhýbají ani zdravotnickým zařízením.

Definici obchodního tajemství nalezneme v § 17 zákona č. 513/1991 Sb. (Obchodní zákoník), ve znění pozdějších předpisů, který uvádí, že obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.

Skutečnosti obchodní tvoří zejména databáze obchodních partnerů podniku, ekonomické propočty a kalkulace cen, adresy zákazníků, podniková strategie, marketingové a reklamní záměry, personální strategie a další.

Pokud jde o skutečnosti výrobní povahy, půjde zpravidla o problematiku výrobních postupů, řešení optimalizace výrobních procesů, systémy kontroly jakosti apod. Nelze však výkladově zužovat tento problém pouze na výrobní podniky, ale je potřeba vztáhnout pod tento pojem i podniky poskytující služby, které také mají svá „výrobní“ tajemství. Může tak jít i o tajemství zdravotnických zařízení, např. o laboratorní výzkumy.

Skutečnosti technické povahy budou pak tvořit zejména technické výkresy, předlohy, zkušební vzorky apod. Mezi ně je nezbytné zahrnout i výrobní poznatky a znalosti označované jako "know-how".

Podnik je chápán jako soubor hmotných i osobních a nehmotných složek podnikání. Náleží mu věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podniku a slouží k jeho provozování nebo mají vzhledem ke své povaze k tomuto účelu sloužit.

Skutečnosti obchodní, výrobní nebo technické povahy musejí splňovat další podmínku. Musejí mít skutečnou nebo alespoň potenciální materiální nebo nemateriální hodnotu. Obchodní tajemství tudíž nemohou tvořit skutečnosti, které jsou pro podnik bezvýznamné.

Skutečnosti běžně dostupné a běžně nedostupné

Mezi skutečnostmi obchodními, výrobními nebo technickými mohou však existovat takové, které v okamžiku svého vzniku nemají zřetelně nějakou hodnotu. To klade důraz na pečlivost při hodnocení takových skutečností z hlediska režimu nakládání s nimi jako s obchodním tajemstvím. Může jít např. o zápisy z vedení podniku o prodejních záměrech, nebo informace vnitropodnikového charakteru o marketingové strategii podniku v příštím čtvrtletí apod.

Za skutečnosti běžné, obvyklé je potřeba považovat např. návody na použití výrobků, které jsou jejich součástí při prodeji spotřebitelům, nebo uvedení složení výrobků na obalech. Zde jde o skutečnosti, které jsou běžně dostupné. Naproti tomu např. výrobní postupy, metody výuky, marketingové strategie, které sice obsahují určité známé prvky, ale ve svém souhrnu jsou známé jen určitému okruhu osob nebo určitým podnikům, jsou skutečnostmi, které běžně dostupnými nejsou. Vedle toho existují skutečnosti, které jsou vymezeny jen pro velmi úzký okruh osob s přísným režimem dispozice s nimi. Zde půjde např. o receptury na likéry, složení farmaceutických výrobků apod. Není tedy rozhodující pro posouzení skutečností tvořící obchodní tajemství, zda se jedná o skutečnosti nové, dosud neznámé, nebo o skutečnosti zveřejněné, známé určitému počtu osob nebo okruhu podniků. Rozhodující je jejich běžná nedostupnost.

Utajení

Aby se jednalo o obchodní tajemství, musí jít o skutečnosti, které mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.

Pro podniky, ale i zdravotnická zařízení z toho pramení nezbytnost provést řadu systémových organizačních opatření, která povedou k utajení skutečností, jež mají tvořit obchodní tajemství. Podnik nebo zdravotnické zařízení musejí provést opatření spočívající např. v přesném určení okruhu osob, které mají přístup k určitým informacím, včetně evidence o nakládání s těmito informacemi, upravení režimu nakládání s kopiemi určitých dokumentů, vymezení vnitřním předpisem, které skutečnosti jsou určeny k utajení a jakým způsobem se s nimi nakládá apod.

Je zde potřeba zdůraznit, že podmínka utajení nesmí být podceněna. Při posuzování toho, zda došlo k porušení obchodního tajemství je vždy nezbytné prokázat, že byly naplněny všechny podmínky uvedené výše. Pokud by tedy např. byla prokázána vůle podniku skutečnosti utajit, ale příslušným způsobem se utajování neprovádělo, nešlo by o obchodní tajemství. Tím by se výrazně snížila možnost dosáhnout nápravy v případě úniku důležitých informací, které sice podnik nebo zdravotnické zařízení považovaly za obchodní tajemství, ale odpovídajícím způsobem se o něj nepostaraly.

Doba trvání obchodního tajemství

Obchodnímu tajemství se poskytuje ochrana po celou dobu, po kterou trvají skutečnosti, jež obchodní tajemství tvoří. Není tedy např. rozhodující trvání pracovního poměru zaměstnance, kterému se obchodní tajemství stalo přístupným. I po skončení pracovního poměru je povinen obchodní tajemství chránit a jinému jej nezpřístupnit. Pouze vlastník práv k obchodnímu tajemství jej může této povinnosti zprostit nebo určit podmínky nakládání s daným obchodním tajemstvím.

Porušování obchodního tajemství

K porušování obchodního tajemství může docházet mnoha různými způsoby, nejčastěji však v rámci pracovního poměru nebo jiného právního vztahu k podnikateli. Zaměstnanci, členové statutárních nebo jiných orgánů společnosti, auditoři, odborní poradci a jiné osoby mohou při své činnosti přicházet do styku se skutečnostmi tvořícími předmět obchodního tajemství. Dochází často k tomu, že skutečnosti tvořící obchodní tajemství nejsou zaměstnanci řádně střeženy a ochraňovány před jejich ztrátou nebo zneužitím.

Úmysl nebo nedbalost?

K porušování obchodního tajemství může docházet jak úmyslně, tak z nedbalosti. Úmyslné porušování obchodního tajemství může mít celou řadu podob. Např. zaměstnanec nebo člen statutárního nebo jiného orgánu společnosti, kterému bylo obchodní tajemství svěřeno či se stalo jinak přístupným, jednorázově nebo opakovaně zcizuje nové softwarové produkty podniku nebo databáze zákazníků a využívá je ve prospěch svůj či ve prospěch jiných osob. O závažnější podobu takového jednání jde v případech organizovaného porušování obchodního tajemství za účasti jiných zaměstnanců nebo jiných osob.

K nedbalostnímu jednání dochází zpravidla z důvodu nedodržování vnitřních předpisů zaměstnavatele na ochranu obchodní tajemství. O takové nedbalostní jednání jde v případech nakládání s dokumenty obsahujícími obchodní tajemství, a to bez ohledu na druh nosiče (písemná podoba, diskety, apod.) tak, že nejsou řádně označovány, uchovávány, vyhotovují se kopie, které se pohybují nekontrolovatelně po podniku apod. Může jít i o případy obchodních jednání, kdy zaměstnanci nevědomky uvádějí protistraně skutečnosti tvořící obchodní tajemství, aniž byly včas písemně dojednány podmínky nakládání s těmito informacemi. Pak může dojít lehce k zneužití poskytnutých informací a následné újmě podniku.