S potěšením jsem si v časopisu TRADE NEWS 1/2023, XII. ročník, na str. 10 přečetl rozhovor s velvyslancem Švédska v České republice panem Fredrikem Jörgensenem. Kromě témat bezpečnosti a transformace, kdy dlouhodobým cílem Švédska je stát se jednou z prvních "fossil free" zemí na světě, zmínil také konkurenceschopnost. Ta je podle něho klíčem k hospodářské prosperitě, přičemž v globalizovaném světě musí být evropské podniky schopny konkurovat.
Základním předpokladem evropské konkurenceschopnosti jsou podle pana velvyslance inovace. Pan Fredrik Jörgensen zmínil v rozvoru potřebu vytvořit takové prostředí, které bude fandit novým řešením, bude podněcovat kreativitu a přiměje společnosti, aby myslely o krok napřed. Jedině tak bude možné ostatnímu světu nabídnout to, co potřebuje. Důležitost inovativního prostředí se velvyslanectví snaží zdůrazňovat dlouhodobě. Propojuje přitom jednotlivé experty z obou zemí, snaží se, aby se na velvyslanectví potkávaly švédské firmy s českými a vyměňovaly si zkušenosti, sdílely svá inovativní řešení, spolupracovaly. Příklady najdeme třeba ve stavebnictví, nábytkářském průmyslu, ale také v energetice nebo třeba obraně. I tam blízká spolupráce českých a švédských ekonomických subjektů přináší nová, nečekaná řešení. Kromě zelené a digitální transformace vidí pan velvyslanec velké příležitosti ke spolupráci v rámci vodíkové ekonomiky, při budování 5G sítí a podpoře průmyslu 4.0, například internetu věcí, automatizaci, nebo při elektrifikaci automobilového průmyslu.
Co mě osobně na tomto rozhovoru velmi zaujalo, bylo téma konkurenceschopnost Evropy a inovace. Švédsko je totiž dlouhodobě známé jako synonymum pro inovativní prostředí a startupovou kulturu. Zajímavá byla ta část rozhovoru, která se týkala toho, odkud vychází iniciativa, zda spíš z firemního prostředí, nebo ze státní sféry? Ve Švédsku spolu průmysl, akademická sféra a státní struktury úzce spolupracují - říká se tomu "triple helix" neboli trojitá šroubovice. Podle slov pana velvyslance tato iniciativa vychází už ze samotné nutnosti takové spolupráce.
Jak dále říká pan velvyslanec Fredrik Jörgensen: "Firmy potřebují univerzity a jejich mozky, aby se mohly rozvíjet a posilovat svou konkurenceschopnost. Stejně tak univerzity nechtějí, aby jejich výzkum přišel nazmar, a absolventi mají zájem o co nejlepší uplatnění. Navíc trh se proměňuje a start-upy často vytvářejí velmi kreativní prostředí, kde se soutěží o nejlepší nápady, což je výhodné jak pro univerzity, tak pro větší firmy. No a stát z toho všeho samozřejmě velmi těží, a proto má největší zájem takové prostředí a propojování podporovat a rozvíjet."
Švédsku se to naštěstí daří, i díky tomu má Spotify nebo Skype, různá inovativní řešení v automobilovém průmyslu, v oblasti digitálního zdravotnictví a v dalších odvětvích. Švédské firmy založily v České republice přibližně 190 dceřiných společností, které u vás zaměstnávají více než 30 tisíc lidí, a to prakticky napříč všemi obory, jako je automobilový průmysl, maloobchod, stavebnictví, nemovitosti, medtech, výroba a strojírenství, sdílené služby, ICT a podobně. Z firem uveďme jen několik příkladů: Skanska, Sandvik, ABB, Getinge, Arla Plast, ITAB, Lindex, IKEA, H&M, Loomis, Securitas, Trelleborg, SKF, SAAB, Scania, Volvo, SOBI, Mölnlycke, Hilding Anders Beds, Lindab, Nibe, Assa Abloy, Gunnebo, Thule…
Podle pana velvyslance jsou švédsko-české obchodní vztahy založeny na historicky silných vazbách, které vycházejí především z podobnosti základních průmyslových odvětví. Švédy a Čechy lze podle něj, zjednodušeně řečeno, považovat za národy vynálezců a inženýrů a možná ne až tak přirozených obchodníků, jakými jsou Dánové nebo Nizozemci. Česko je navíc pro švédské podnikatele zemí s ideálními náklady, což znamená, že zde lze vyrábět za výhodných podmínek (vysoká návratnost investic) a zároveň prodávat na rostoucím místním trhu a strategicky vyvážet či distribuovat. Samotná poloha České republiky v srdci Evropy přináší nejen svédským firmám mnoho výhod. Na druhou stranu česká stopa ve Švédsku téměř neexistuje. A to je něco, co velvyslanectví chce do budoucna podporovat.
Shora uvedený rozhovor mně připomněl jeden z mých prvních článků, které jsem na svém blogu zveřejnil již v roce 2018 na https://www.karabec.cz/blog pod názvem Severské království inovací. Tento článek se týkal zamyšlení nad tím, jak je možné, že roční příjmy Švédska plynoucí z licencí k předmětům duševního vlastnictví činily (podle dat za rok 2015) celkovou částku 214,2 mld. korun. Proti tomu příjmy České republiky z licencí za stejné období činily pouze 4,7 mld. korun! Většinu z této celkové sumy získala pouze jediná veřejná výzkumná instituce spadající pod Akademii věd ČR, která na licenčních poplatcích za patenty získala v roce 2015 částku téměř 3 mld. Kč a v roce 2016 částku 3,2 mld. Kč. Podle studie Evropské komise patří Švédsko, Dánsko a Finsko (vedle Německa a Nizozemska), k vynikajícím inovátorům, jejichž výkonnost je výrazně vyšší, než je průměr celé EU. Ve Švédsku je na předním místě hodnocena mimo jiné i vysoce kvalifikovaná a vzdělaná pracovní síla a kvalitní vzdělávací systém. Každý rok švédská vláda vynakládá 3% HDP na výzkum, vývoj a inovace. V této oblasti je Švédsko světovým lídrem a Stokholm je považován za jedno z největších center inovativních technologií na světě.
Je tedy nutné zvyšovat podíl veřejných prostředků (podíl HDP) vydávaných na vědu, výzkum a inovace, podporovat vysoké školy, jakož i výzkumná a vývojová centra. Jedině tak se může Česká republika stát dynamickou, konkurenceschopnou a inovativní ekonomikou, která může uspět ve světě. Vláda České republiky proto již v roce 2019 rozhodla, že se podpora vědy, výzkumu a inovací stane zcela konkrétní aktivitou, jejíž ambicí je zařadit se během dvanácti let mezi inovační lídry Evropy a stát se zemí technologické budoucnosti. Jak vláda uvádí ve svém dokumentu Inovační strategie České republiky 2019–2030, je nutné mířit na finální výrobu, technologická řešení a služby založené na znalostech s vysokou přidanou hodnotou. Cílem této Inovační strategie je vytvořit z České republiky zemi, která se stane symbolem znalostí a pokročilých technologií, a to na základě spojení našich průmyslových tradic, výzkumného zázemí a podnikatelských dovedností.
S touto vizí je také neodmyslitelně spojena ochrana duševního vlastnictví, jako jeden z pilířů této Inovační strategie. V České republice se ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi nedostatečně využívá nástrojů ochrany duševního vlastnictví, což se projevuje zejména nízkým počtem udělovaných národních a zahraničních patentů. Povědomí o potřebě chránit duševní vlastnictví je slabé, přičemž ve strategických a koncepčních dokumentech výzkumu, vývoje a inovací, není této problematice stále věnována dostatečná pozornost. Jedním z cílů vládní politiky v této oblasti musí být proto i nadále zvýšit povědomí o ochraně duševního vlastnictví ve výrobní a aplikační sféře, a to již ve fázi výzkumu a dále zvýšit využívání ochrany duševního vlastnictví, zejména patentů s komerčním potenciálem. To vše může významně pomoci České republice zařadit se mezi inovační lídry Evropy a stát se zemí technologické budoucnosti.
V Praze dne 21.01.2024
JUDr. David Karabec, MPA, LL.M.
advokát a IP mediátor
Comentarios