Práva majitele patentu v lékařské praxiPráva majitele patentu v lékařské praxi

Zdravotnické noviny

Práva majitele patentu v lékařské praxi

Jak již víme z předchozích příspěvků, průmyslovým právem rozumíme především ochranu výsledků technické tvůrčí činnosti (vynálezy a užitné vzory), předměty průmyslového výtvarnictví (průmyslové vzory), jakož i práva na označení (ochranné známky a označení původu) a v neposlední řadě také konstrukční schémata polovodičových výrobků (topografie polovodičových výrobků). V lékařské praxi se tedy můžeme kromě jiného setkat s právy majitele patentu a proto účelem tohoto příspěvku je přiblížit čtenářům tuto problematiku.

Právo na patent

Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Za vynálezy se nepovažují zejména objevy, vědecké teorie a matematické metody; estetické výtvory; plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů a podávání informací. Právo na patent má původce vynálezu nebo jeho právní nástupce, přičemž původcem vynálezu je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvůrčí prací. Případní spolutvůrci mají právo na patent v rozsahu, v jakém se podíleli na vytvoření vynálezu.

Majitel patentu

Splňuje-li předmět přihlášky vynálezu stanovené podmínky a přihlašovatel zaplatí příslušný správní poplatek podle zvláštních předpisů, Úřad udělí přihlašovateli patent. Přihlašovatel se pak stává majitelem patentu. Majiteli patentu vydá Úřad patentovou listinu, v níž uvede jméno původce a jejíž součástí je popis vynálezu a patentové nároky, a udělení patentu oznámí ve Věstníku.

Podnikový vynález

Vytvořil-li původce vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru, z členského nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli, přechází právo na patent na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno, avšak původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, je povinen zaměstnavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu. Neuplatní-li zaměstnavatel ve lhůtě tří měsíců od vyrozumění vůči původci právo na patent, přechází toto právo zpět na původce. Zaměstnavatel i původce jsou v této lhůtě povinni zachovávat vůči třetím osobám o vynálezu mlčenlivost. Z hlediska odměny má původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru a na nějž zaměstnavatel uplatnil právo na patent, právo vůči zaměstnavateli na přiměřenou odměnu. Tato odměna může být zahrnuta již v odměně zaměstnance, pokud náplní jeho práce je např. výzkumná činnost. Přiměřená odměna může být ale také řešena formou mimořádné odměny nebo osobního ohodnocení ze strany zaměstnavatele.

Účinek patentu

Majitel patentu má výlučné právo využívat vynález, poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, nebo na ně patent převést. Účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. Přihlašovateli pak přísluší přiměřená náhrada od toho, kdo po zveřejnění přihlášky vynálezu její předmět využíval. Právo na přiměřenou náhradu lze uplatnit ode dne, od něhož nastávají účinky patentu.

Rozsah ochrany

Rozsah ochrany vyplývající z patentu nebo z přihlášky vynálezu je vymezen zněním patentových nároků. K výkladu patentových nároků se použije i popis a výkresy. Pro období do udělení patentu je rozsah ochrany vyplývající z přihlášky vynálezu vymezen zněním patentových nároků obsažených ve zveřejněné přihlášce.

Zákaz přímého a nepřímého využívání

Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu, nebo k tomu účelu výrobek dovážet či skladovat anebo s ním jiným způsobem nakládat; využívat způsob, který je předmětem patentu, popřípadě nabízet tento způsob k využití; nabízet, uvádět na trh, používat nebo k tomuto účelu dovážet či skladovat výrobek přímo získaný způsobem, který je předmětem patentu. Dále nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu dodávat nebo k dodání nabízet jiné osobě, než je osoba oprávněná využívat patentovaný vynález, prostředky týkající se podstatného prvku tohoto vynálezu a sloužící v tomto ohledu k jeho uskutečnění.

Licence a převod patentu

Souhlas (licence) k využívání vynálezu chráněného patentem se poskytuje písemnou smlouvou, přičemž licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku. Pokud jde o převod patentu, tak patent se převádí písemnou smlouvou, která nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku.

Spolumajitelství patentu

V případě, že přísluší práva z téhož patentu několika osobám (spolumajitelům), spravují se vztahy mezi nimi obecnými předpisy občanského práva o podílovém spoluvlastnictví. Pokud není spolumajiteli dohodnuto jinak, má se za to, že právo využívat vynález každý ze spolumajitelů patentu. K platnému uzavření licenční smlouvy je třeba, není-li dohodnuto jinak, souhlasu všech spolumajitelů. Pokud jde o nároky z porušení práva, pak každý ze spolumajitelů je oprávněn uplatňovat nároky z porušení práv z patentu samostatně. K převodu patentu je však zapotřebí souhlasu všech spolumajitelů.

Zánik a zrušení patentu

Patent zanikne, jestliže uplyne doba jeho platnosti; majitel patentu nezaplatí ve stanovené lhůtě příslušné poplatky za udržování patentu v platnosti; majitel patentu se ho vzdá; v tomto případě patent zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele patentu dojde Úřadu. Úřad patent zruší, zjistí-li se dodatečně, že vynález nesplňoval podmínky patentovatelnosti; že vynález není v patentu popsán tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit; že předmět patentu přesahuje obsah původního podání přihlášky vynálezu; že majitel patentu na něj nemá právo. Zrušení patentu má zpětnou účinnost ode dne počátku jeho platnosti.

V Praze, dne 19.8.2009
JUDr. David Karabec